Hegelovské interpretační tradice

Friday  16 December  2016  2:30 PM    Friday  16 December  2016 7:00 PM
Save (161) Saved (162)
Last update 17/12/2016
  51

Cílem konference Hegelovské interpretační tradice je ukázat, jakých různých podob nabyla Hegelova filosofie ve 20. st. Konference bude sestávat z 6 příspěvků, které představí důležité nebo zajímavé teorie, které navazují na Hegelovo myšlení. Konfrontace zcela odlišných pramenů a forem osvojení si Hegelových teorií snad naznačí nejen, že Hegelova filosofie je stále živá, ale také že jednotné a hodnotově nezatížené studium Hegela vesměs není možné.

Přednášející:
Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D.
prof. Jaroslav Peregrin, CSc.
Tereza Matějčková, Ph.D.
doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
Mgr. Jakub Marek, Ph.D.
PhDr. Ing. Jiří Chotaš, Ph.D.


Honza Vlk Commento inserito tramite Facebook
-- 17/12/2016 14:03
👌
Efraim Vašek Müller
-- 17/12/2016 14:03
Jako fakt? 😁🤔

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 16/12/2016 15:09
Hegelovske panorama.

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 16/12/2016 14:16
Jedeme naplno!

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 14/12/2016 10:53
Časový rozvrh konference

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 14/12/2016 10:52
Jakub Marek (FHS UK) "Bez Hegela to nejde. Hegeliánství v československé filosofii poúnorového období" "Období poúnorové filosofie je spojováno na jedné straně se státním ideologickým monopolem marxismu-leninismu, ale současně i s pozoruhodným úsekem obrody filosofie v 60. letech. Pokusíme se ukázat, že jedním z podstatných faktorů, jež hrály roli v obou těchto rozměrech poúnorové filosofie, byla recepce Hegelova díla. Tématem bude především méně známý kontext vývoje československé filosofie, jako jsou zápasy s ideologickým hegelovským revizionismem, filosofická antropologie jako dědictví hegelovského promýšlení raného Marxe, jeho pojmů práce a odcizení, a konečně i oficiální Hegel normalizačního období."
-- 14/12/2016 10:52
Ano, bez Hegela to nejde! Což pochopili je již čeští hegelovci v 19. stol.

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 08/12/2016 16:09
Jiří Chotaš (Filosofický ústav AV ČR a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) Hegelova teorie uznání a její novější interpretace "Příspěvek bude věnován rekonstrukci pohybu uznání (Anerkennung) ve IV. Kapitole Hegelovy Fenomenologie ducha a její interpretaci u Axela Honnetha."

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 06/12/2016 12:06
doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. Od zoufalství k pokroku. K Hegelovu pojetí zkušenosti "Poznání se vyvíjí a tento základní epistemologický fakt můžeme číst buďto negativně, v tom smyslu, že je jen jedna teorie střídána teorií další a ta zase další, bez jakékoli jistoty, že kdy dosáhneme nějakého definitivního uspokojení, nebo pozitivně, tak, že je každá naše pochybnost časem odstraněna a my můžeme hovořit o nějaké formě zlepšení či progresu. Na příkladech z různých oblastí zkušenosti, speciálně matematiky a hudby, bych chtěl ukázat, jakým způsobem chce Hegelova dialektika první z obou cest, kterou ve Fenomenologii ducha nazývá cestou zoufalství, transformovat v cestu pokroku. Obecně mi jde o to uchopit Hegelovu filosofii jako prototyp „vývojového“ přístupu ke zkušenosti, jak jej převzaly i další filosofie moderny, vedle marxismu především filosofie klasického pragmatismu."

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 03/12/2016 18:26
Tereza Matějčková, Ph.D. Finkův Hegel: Vládne Fenomenologii ducha fenomenologický duch? "Vazba Hegelovy Fenomenologie ducha na fenomenologii dvacátého století se nabízí. Jde ale o více než o nominální shodu? Husserl hlubší souvislost popírá a Heidegger tento soud stvrzuje, když odmítá uvažovat o souvislosti mezi Fenomenologií ducha a fenomenologií Husserlovou, a Hegelovu Fenomenologii místo toho pojímá jako završení metafyzické tradice. Tento převážně polemický vztah předních německých fenomenologů k Hegelovi odmítá Husserlův žák Eugen Fink. Ve svých přednáškách z roku 1948 čte Fenomenologii ducha výslovně optikou fenomenologie dvacátého století. V Hegelovi dokonce hledá odpověď na otázku, která je pro Finka stěžejní, kterou však Husserl – alespoň podle Finka – dostatečně neosvětlil: jak se má nekonečné transcendentální Já ke konečnému světskému Já neboli jak se má nekonečno ke konečnu?"
-- 03/12/2016 18:26
Když se z toho vyhodí ten nesmysl transcendentálního já, tak to celkem funguje. :-)

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 02/12/2016 18:35
prof. Jaroslav Peregrin, CSc. Pittsburghští (a jiní američtí) novohegeliáni "Pro pionýry analytické filosofie, která ve druhé polovině dvacátého století v podstatě zcela ovládla USA, byl Hegel (spolu s Heideggerem) prototypickým příkladem toho, jak se filosofie nemá dělat. Totéž ovšem neplatilo o Kantovi: ten byl víceméně akceptován, někdy explicitně, většinou implicitně. Takže ti klasici analytické filosofie, kteří nechtěli Augiášův chlév filosofie vymést natolik, aby v něm z filosofické tradice nezbylo vůbec nic, "měli především obavy o to, že dveře nelze otevřít dost na to, aby se jimi protáhl Kant, a pak je zabouchnout dost rychle na to, aby se dovnitř už nedostal jeho obdivovatel Hegel" (jak to formuloval Bob Brandom) Pittsburghští novohegeliáni (Brandom, McDowell, Haugeland, ...) měli s Kantem intimní poměr již díky svému mentorovi Wilfridu Sellarsovi. Přijímali přesvědčení, že poznání vzniká nějakou kopulací pojmů a názorů, přičemž podstatné pro ně bylo zejména to, že pojmy jsou zásadně normativní, že to jsou v podstatě pravidla. Současně si ale uvědomovali, že Kantův obrázek poznání je příliš statický a že představa pojmů a názorů jako dvou na sobě nezávislých složek může vést až k tomu, co Sellars nayval „mýtem daného“: k představě, že naše poznání se opírá o nějakou základní verzi poznatků, které nám jsou prostě nezpochybnitelně dány, bez našeho přičinění, a tudíž do nich my nemůžeme vnést žádné chyby. Kant hovoří o subjektu, který přetváří věci o sobě, nuomény, ve věci pro něj, fenomény; a klíčová otázka, kterou položil jak Hegel, tak nejprve nezávisle na něm někteří američtí "post-analytičtí" filosofové (Rorty, Goodman, Putnam, …), je ta, z jaké pozice můžeme tohle vlastně říkat. Vypadá to, že potřebujeme nějaký "archimédovský bod" mimo subjekt i objekt; a Hegel konstatuje, že takový bod můžeme mít jedině tehdy, když se k němu (na půdě "vědomí") propracujeme. Pittsburghští novohegeliáni si tuto příbuznost své agendy s tou Hegelovou uvědomili a explicitně ji reflektovali. Ostatně už Sellars prohlásil, že chce napomoci tomu, aby se analytická filosofie posunula ze své kantovské do hegelovské fáze."
-- 02/12/2016 18:35
Peregrin je skvělej, nicméně trochu trpím, když vidím i malou filosofickou "byrokracii". IMHO by se měli řešit věci samé, možná historie filosofie, ale jen potud, pokud objasňuje řešení věcí samých. Ale pokud se řeší, kdo měl jaký názor na názor někoho jiného, přijde mi to už maličko bezúčelné. Naštěstí je Peregrin člověk, který má fundovaný názor na věc samu, takže se k ní neustále vrací, tedy tohle není filosofická byrokracie. :-)

Praxis Commento inserito tramite Facebook
-- 01/12/2016 16:47
Anotace prvního příspěvku, který přednese Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. Hegel a Michael Fried "Ve svém příspěvku se budu zabývat několika hegelovskými motivy, s nimiž pracuje americký kritik umění Michael Fried. Zaměřím se především na jeho rozlišení mezi tzv. teatrálním a absorptivním způsobem znázornění, jež se mj. opírá o hegelovský pojem Geistigkeit. Na závěr se budu věnovat otázce, jak by tento pojem, upravený Friedem pro potřeby teorie umění, mohl být využit v současném myšlení o literatuře."
Is this your event? Claim it now

Make sure your information is up to date. Plus use our free tools to find new customers.